Jihočeský kraj

Houbová steska Roseč

 

"Houbová stezka" vás nechá hlouběji nahlédnout do fascinujícího světa hřibů, lišek i muchomůrek. Podél cesty najdete houby vyřezané z kmenů stromů.

Popis trasy
Kousek za sportovním hřištěm v Laranz najdete po pravé straně ukazatel "Pilzweg". Na trase této sympatické, nenáročné stezky se seznámíte s nejrůznějšími druhy hub - muchomůrkami, hřiby, liškami, hnojníky atd. – houby jsou vyřezané z kmenů stromů. Jedná se přitom o druhy rostoucí v Laranzském lese. Na nejvyšším bodě cesty je posed, odkud si můžete vychutnat nádherný výhled na celou oblast Seisu/Siusi a Kastelruthu/Castelrotto.

Chýnovská jeskyně

Jeskyně, Jižní Čechy

Chýnovská jeskyně je veřejnosti přístupná vápencová jeskyně v Čechách. Najdeme ji na jižním úpatí vrcholku Pacova hora ( 522 m.n.m.), který se zvedá severovýchodním směrem od městečka Chýnov. Tento vrcholek je součástí pohoří Českomoravské vrchoviny. Objevení jeskyně bylo zcela náhodné při těžbě kamene ve zdejším lomu v roce 1863. Jeskyni je tvořena krystalickým dolomitovým vápencem uloženým v rulách. Toto složení hornin je charakteristické pro oblast Chýnovské pahorkatiny. Tato jeskyně je zajímavá zvláštními tvary chodeb a neobvyklými barvami stěn, které tvoří zelené až černé pruhy amfibolitů, které vystupují z našedlého mramoru. Nenajdeme tu krápníky, ale jeskyně nás zaujme svou rozlohou a zajímavými podzemními prostorami. Chodby jsou v několika úrovních, které postupně klesají do hloubky 37 metrů. Dolní částí jeskyně protéká podzemní potok, který tu vytvořil několik jezírek, některé z jezírek mohou dosahovat hloubky až 4 metry. Podzemní chodby dosahují délky 1170 metrů a z toho je veřejnosti zpřístupněno 400 metrů chodeb. V roce 1985 byl v jednom z jezírek pod vodní hladinou objeven rozlehlý prostor jehož délka je 100 metrů a hloubka 30 metrů. Po tomto objevu byla přehodnocena hloubka jeskyně, která nyní činí 74 metrů. Zajímavé tvary chodeb byly vytvořeny tlakem vody podzemního potoka, který si ve zdejším bělostném a našedlém mramoru hledal cestu. Absenci krápníků v této jeskyni zcela jistě nahradí zajímavé tvary a barevnost stěn. Jeskyně byla zpřístupněna již v roce 1888 zásluhou majitele pozemku, pod kterým se jeskyně nachází. Vstup do jeskyně je ve výšce 543 m.n.m. a dolů se sestupuje původní cestou po prudce klesajících schodech. Nejzajímavější chodbou je tak zvaná Schwarzenberská s Čertovými schody. Na konci této chodby je jezírko nesoucí název Purkyňovo, nad kterým je prostor připomínající obří hrnec, který byl pojmenován Purkyňovo oko. Zajímavé skalní útvary jsou i v Malovecké chodbě, kde můžeme vidět i Čertovo jezírko. Naší pozornosti by neměla uniknout ani chodba Slavníkovců, kde jsou kaple svatého Víta a Vojtěcha a soubor obřích hrnců, trefně pojmenovaných Žižkova palba. Vody podzemního potůčku se ztrácí v neznámých podzemních prostorách a na povrch se dostanou v tak zvaném Rutickém prameni. Tento pramen vyvěrá na povrch v údolí vytvořeném Chýnovským potokem. Kolem Chýnovské jeskyně prochází značená cyklistická i turistická trasa, stačí se z městečka Chýnov severovýchodním směrem. Západním směrem od městečka je rekreační oblast Knížecí rybník. Rybník slouží jako přírodní koupaliště a na jeho břehu je postaveno několik rekreačních objektů a kemp. Do Chýnova a dále k jeskyni vede značená turistická trasa z města Planá nad Lužnicí a to severovýchodním přes oblast přírodního parku Turovecký les.

 

 

Hrad Choustník

Hrad, Jižní Čechy

Choustník, hrad bergfritového typu, vyrostl v nejzápadnější části hřebene s množstvím výrazných skalních masívů v období před rokem 1282, kdy je prve zmíněn jako sídlo Beneše z Choustníka. Čtyřpatrovou hranolovou věž chránila hradba kopírující obvod tohoto skalního útvaru. V jeho západní části byla vystavěna budova paláce na půdorysu cca 20x10m. Zdi naznačující členění jeho interiéru do původních místností se zachovaly dodnes, stejně tak jako klenuté sklepení. Hradní věž byla přístupná právě z paláce, nynější vstup z úrovně nádvoří je až pozdějšího data. Vstupní brána stála otočena k východu, vedl k ní delší pozvola stoupajcí most, jehož pilíře jsou stále patrné.Perličkou tohoto sídla je fakt, že se jednalo to tzv. dvojhrad - dle smlouvy mezi pány z Choustníka doslova "hrad mezi sebou rozdělený". Na části východní bašty vzniká nová menší věž, která tak posiluje obranyschopnost proti případnému útoku od východu. K ní přiléhá nová zástavba vedoucí až k již zmíněnému západnímu paláci. Z té se zachovala především severní (nádvorní) zeď, ve které můžeme obdivovat Krásné kružbové žulové okno hradní kaple.
Další přestavby se hrad dočkal až za Petra z Rožmberka - i když pod novým majitelem ztrácí rezidenční funkci, není rozhodně opomíjen, sídlí zde purkrabí. Pro posílení východní části hradu se buduje nová hradební zeď. Ta ve své majestátní výšce směřuje až k dalšímu skalnímu suku na východě, odkud se vrací zpět a uzavírá tak nově vzniklé nádvoří. Přístupová cesta z tého strany je nebezpečně pozvolná, je proto třeba stav ět předsunuté opevnění. Zajímavé je, že východní část této 200 m dlouhá hradby nemá ochoz s cimbuřím - je podobně jako např. u nymburské fortifikace zakončena pouze strmou stříškou.
Za husitských válek byl rožmberský hrad logickým trnem v oku táboritů, zvláště pak když leží pouhých 15 km daleko od města. Na hradě se usilovně pracuje na zdokonalení opevnění - buduje se parkánová hradba na jihu, východ posilují vystouplé bašty, hloubí se příkopy.
Na dalším ze skalních suků na východě roste předsunutá hranolová věž o hraně cca 10 m, která však byla směrem k hradu otevřená (aby se v ní případně nemohl opevnit nepřítel). Fortifikace hradu byla i dále na východ zesilována zdmi na jednotlivých skalních výstupcích. To vše bylo doplněno od jihu tzv. oborou - rozsáhlým valovým opevněním. Tento prostor sloužil např. jako sídliště vojska.
Nicméně,  později se majite lé začínají rychle měnit, koncem 16. stol je hrad veden jako zanedbaný, roku 1614 již jako pustý. Koncem 20. století bylo provedeno poněkud diskutabilní zajištění zříceniny důkladným obetonováním koruny všech zdí.
Choustník je přesto nádherným místem, které je přístupné za nepatrné vstupné. Prohlídku lze spojit z návštěvou nedalekého Kozího Hrádku a např. též s výstupem na věž Kotnov - jediný to pozůstatek městského hradu v Táboře.